úterý 20. června 2017

Aby to nedrhlo..., poslouchám trenérku aneb, "per partes" :)

zahradnické práce můj jediný cross training:)
Minule jsem tu rozebíral svoje velké dilema -- běžet-neběžet Krakonošovu 100? :) -- a fakt jsem byl do poslední chvíle rozpolcenej, ... a pak ve čtvrtek jsem si řekl... To pochybování samo o sobě jasně říká, že tam nemáš jet! Nejsem žádný reprezentant, K100 - jakkoliv je to pěkný závod - nestojí za to, abych lámal přes koleno svoje pobíhání. Navíc, místo toho, aby běh snižoval úroveň stresu, se mi zdálo, že právě účast na závodě v "nevhodnou dobu".. ho jenom zvyšuje:).

Před prázdninami a dovolenými vrcholí různé termíny, navíc jsem měl závazek dodělat úkoly a projekty, které na mě ležely doslova roky.. už jsem tak blízko:)!.. No a tak jsem znovu probudil (socialistického) plánovače v sobě:) ... Vzpomněl si na zásady Římanů (rozděl a panuj) a po částech (jak nás na analýze učili .. "per partes") jsem začal odmazávat.

Běh v "mezičase" dostal úplně jinou dimenzi... Běhal jsem zásadně v "času nikoho" .. tedy, kdy mi běžely výpočty, nebo jsem potřeboval přemýšlet a řešit teoretické a systémové problémy.. Dokončit práci a zbavit se letitých nepříjemností bylo primární.. A najednou se to zlomilo.:).. při pobíhání mě napadlo pár zajímavých věcí, řada řešení se výrazně posunula, dodělal jsem i to, co jsem vůbec nepotřeboval:).. a hlavně .. získal jsem zase potřebný klid. Už ani nezávidím kamarádům:)... nezávidím April, že její cesta pro rohlíky a pro noviny znamená skoro 500 výškových metrů:) ... [OMG! Kolikrát já musím v Prokopském údolí vyběhnout a seběhnout nahoru?]...nezávidím VS, že při cestě "do práce" podobné převýšení lehce získá taky, ani t-birdovi, který se dokáže vzepnout a při kontrole skladů lehce v tempu 4:30 během oběda dát 20 km..:)...


Vymyslel jsem novou modifikaci cesty do práce. Vede víc po lesních cestách a trailem.. z 15 km se posunula na 26 km a má (i když se celkově běží s kopce) ve finále aspoň 350 m převýšení.. Inu -- "Nemusí pršet, jen když kape!".. :).. ale zase taková prodloužená dvojsměrka.. když člověk běží i jenom standardní cestou zpátky už dává zajímavé denní kilometry do deníčku.. a dostatek času na přemýšlení:).



Mám takový jednoduchý indikátor... když jsem v pohodě, tak se mi "dějí" zajímavé a veselé zážitky..Syn sice říká, že moje zážitky jsou šílené "cringe" komedie (jejich hlavním rysem je, že se všichni cítí šíleně trapně, kromě hlavního hrdiny, který se děsně baví).... A tak jsem hned dostal jednu za odměnu včera při cestě do práce..

Běžím si po náplavce, skoro nikde nikdo.. dokončuji nově zavedenou trasu do práce... na telefonu zapínám pokémony, abych na pokéstopech, kterých je v centru milion doplnil "zásoby"... letní pohoda... V tom přede mnou (jak se ukázalo později) sovětská turistka. Obíhám ji opatrně zleva. V okamžiku, když jí míjím, šíleně vykřikne (měli by ji angažovat do nějaké hororu)..plácne rukama do stran.. málem jsem dostal šílenou facku, podvědomě jsem se skrčil. Ženě sjela kabelka z ramen, a upadla před ní na dlažbu, mě při té ekvilibristice poskočil v ruce mobil... Naštěstí jsem ho poskakující chytil. "Zloděj!", vykřikl někdo z náplavky.. "Strhl jí kabelku a sebral mobil!" ... Sice tam bylo pár lidí, ale abych zabránil případnému nedorozumění, po pár metrech zastavuji a snažím se vysvětlit, že paní je patrně silně lekavá, nic jsem jí nevzal.. kabelka jí spadla sama od sebe, mobil je můj..:)...
Paní nic neříkala, jen samé Oj, oj,.. ale potom (držela se přitom za srdce) přisvědčila, že jsem jí nic neudělal.. chystám se rychle zmizet pryč, ale ještě pozoruji, že se (slovy klasiků) objevil "šarmantní" prošedivělý muž.. a evidentně ji zval na drink do blízké lodní restaurace..:). A pak, že se při běhu nic neděje, že? .. Navzdory šoku se paní seznámila s anglicky mluvícím turistou a třeba udělá i štěstí. Doufám, že mi potom bude ještě vděčná..:)

Všemu zdar!
Pohodovému běhání a ultra zvlášť! 12:)

PS. Už jen pár dní a začnu balit .. a mentálně se připravovat na svůj závod..:)

pondělí 12. června 2017

Rozum a cit, aneb běžecké dilemma přede mnou...

Ty boty jsme s MVP měli doladit!
Luboš mi dneska ráno řekl, co se se mnou děje, ze si nepíšu, že se podle frekvence a času mých zápisků daly dříve řídit hodinky:)...Tak tak ... Doba je nesmírně dynamická, sice po návratu z Nového Mexika mám celkem hodně i veselých zážitků, ale přeci jen ten rozměr ostatních osobních starostí je velmi silný a nechci si to psát na blog...

Běžecká hospoda v minulém týdnu byla příjemným povyražením, zejména, když pražská část našeho bratrstva [rychlých:)] šípů vyrazila do hustého deště, každý směr domů. Nejlepší z nás ovšem byl Tomáš, který v Cimrmanovském duchu běžel v džínách, košili a polobotkách s deštníkem v ruce! My s Martinem VS jsme zase vypadali, jak falešná dvojčata.. Stejný baťůžek, stejná bunda.. jen Martin si nechal (stejné) Hoka doma... Jak si tak v klidu běžíme, přestává pršet a začíná lejt:)... U Karlína jsme se rozpojili - Tomáš a Martin běží směr Kobylisy, respektive Suchdol... T-bird a já běžíme směrem do centra, kde se plánujeme rozpojit. Nutno přiznat, že tradičně mi něco podstatného chybí -- já hlupák nemám kšiltovku a tak hustém dešti opravdu vidím velmi špatně a brýle mi po mokrém nose sjíždějí jako děti po tobogánu.
Tomáš s deštníkem a můžeme běžet!
Když čekám na t-birda, který si před během v centru udělal technickou zastávku:).... Tak při postávání v té studené vodě a větru celkem mrznu .. a ukazuje se známá věc. Jak člověk má chvíli času na přemýšlení, tak rozum má velkou šanci nad citem zvítězit... Normálně bych si radostí lebedil..Taková pěkná průtrž.. a já si běžím z hospody po x pivech domů.. jen tak.. To jsem tvrďák:)!...  Ale místo toho si říkám, sakra.. nedoléčená bolest v krku, chrapot.. můžu nastydnout a třeba i umřít:)... Zítra ráno mám celodenní výlet s kolegou z Ameriky budu muset řídit auto, mít puštěnou klimatizaci.. být příjemný a pořád něco vyprávět:). Hodně špatně vidím.. a rozum říká na Palackého to zatoč do metra. Ráno už jsi běžel do práce.. takže to bude hezkých 26 km... Další den -- poté, co jsem v dešti pobíhal po industriálních zónách v Plzni  -- mě rozum utvrzuje, že měl zase pravdu.. že by mi těch extra 15 kilometrů přišlo relativně draho.. Ale škoda už je napáchaná.. Baťůžek mohl mít krásné jméno třeba "Rosnička", nebo "Hrdý Budžes" .. a místo toho má (doufám dočasné) jméno -- "Posera"..:)

Proč to říkám? Zatímco jiní běhají jako o závod a hustota běžců ve stodůleckém parku a v přilehlých končinách se blíží provozu na Václavském náměstí.. tak já.. já běhám čím dál méně.. a zbaběle..:). V neděli při poklusu parkem se konečně dozvídám, proč všichni běhají. Předbíhám skupinku tří evidentních začátečníků a zaslechnu jejich skvělé hlášky . "Ty voe, mám zažívat euforii a já chcípám.." ..vydrž, voe, prej je běh jako tantrickej sex... " :).. No to mě dostalo. Vypadalo to, jako by guru Jára rozšířil svoje pole působnosti mezi běžeckou komunitu, ptám se zájmem, odkud to mají?  No Škorpil to říkal v magazínu. Nahlédnutím do sobotního magazínu musím potvrdit že je to pravda, ... tedy, že to Miloš říkal.. K rovnosti tantristického sexu a běhu jsem si dovolil pro ně použít vyhýbavě moudrou odpověď...že jsem zkusil obojí.. a že se to nedá srovnávat :)...

Přátelé, kamarádi.. trenéři a guruové... Za sebe bych snažně prosil, abyste se zdrželi následně dalších sexuálních propagací běhu.. Žádné hlášky o tantrickém sexu.. o nekončící rozkoši.. o tom, že běžci mají lepší sex, atd.. [vím, vím, v legraci jsem také něco podobného řekl].. Už dost! Nic takového! V parku není k hnutí a i v tom údolí běhá lidí víc než je zdrávo..:).. člověka ty zástupy natěšených lidí unaví.. pak je těžké bojovat o svoje vlastní pobíhání. A jak znám víc lidí kolem běhu, tím hůř... už ani nemůžu věřit, že jsem tvrďák... pár kilometrů v dešti mě rozhodí.. Navíc rozum a cit ve mě začíná nový boj .. o Krakonošovu 100. Závod jsem si napsal jako pojistku na kvalifikační běh, který už ale mám.. Jak říká moje trenérka.. je to dost blízko k Rondě, bude mě to stát zbytečně moc sil a ohrozím svůj cíl. Už bych měl mít rozum a nešponovat věci na maximum...Říká Anka, která jen tak mimochodem v přestávce mezi kojením dvojčat vyhrála horský maratón v novém traťovém rekordu:).

No nic. Budu tedy v šílenstvím mezi prací a cestováním, kdy nestíhám běhat.. budu zádumčivě pít alkohol a přemýšlet o mé účasti na skupinovém tantrickém sexu, s pracovním názvem K100... Nebo že bych si dal nějaké to komorní běhání? Tak jako tak.. pátek a sobota budou patřit běhu.. už teď jsem z toho natěšený a nervózní.. a díky klasikovi už také vím proč!:)



Všemu zdar! Rondě, našim snům.. a ultra.. zvlášť!
12:)