pátek 4. září 2015

Osaměle společenský rozměr běhu -- Soukromě/veřejný debriefing, aneb poučeni z ...:)

Vždycky se zamýšlím nad příčinami svých úspěchů i neúspěchů -- navzdory tomu, že jsem nadšená lama, se snažím s každým "pokusem" postupovat trochu lépe, méně zmatečně, zkušeněji.. Taky neustále kontroluji, abych pořád dělal, co mě těší.. A v podobném duchu si dávám/měním cíle a vybírám další sny, kvůli kterým má cenu se trápit v přípravě, a dělat "skoro cokoliv"..:).

Nebudu lhát, tenhle rok byl (opět) přelomový, až významný.. Zkusil jsem si neskutečné trasy a závody, o kterých bych nikdy.. nikdy.. předtím ani neuvažoval, natož čekal, že se na ne budu těšit.. Trans Grand Canaria, Ronda dels Cimps.. a poslední technická "lahůdka" l'Chappe belle, kde jsem znovu prozkoumával svoji (tenkou) hranici mezi dokončením a DNF.

O všem jsem přemýšlel nejen po cestě zpátky, ale celou dobu, včetně přesunů na služebních cestách.. Noha se mi až neuvěřitelně hojí, už jsem téměř 100% v pořádku, což má dvě hlavní možná vysvětlení.
1) Asi mě moje první trochu překvapivé i když ne nečekané poranění vyděsilo natolik, že jsem patrně předčasně vzdal [i když kdo ví, jak bych vypadal na 97 km, že?:)] a 2) Je docela možné, že se některá z žen z naší přímé linie zapletla s Wolverinem:). Nebo že by tak fungovala samo-léčící schopnost indikovaná výrobky Phiten, které mám jak na ruce, tak na krku a pravidelně je obnovuji? :)..
Tak jako tak, ke všem vysvětlení jsem zaujal neutrální pozici -- nebudu to řešit. Nezjistím, co by "kdyby" bylo na 97 km, jen vím, že příště půjdu dál..:), Nebudu nijak ověřovat, co způsobuje, že se (ťuk-ťuk) ve svých 50+ , takhle skvěle hojím.. A už rozhodně nebudu sundávat Phiten:)..

Hlavně jsem znovu a znovu přemýšlel o DNF, která jsem v posledních dvou letech měl, nebo se kterými jsem nejvíc bojoval a najednou mi všechno do sebe zapadlo jako části dětské skládačky.. Především nesmím polevit a velmi důsledně odlišovat společenské a spolkové akce [oběhy čehokoliv, běhy odněkud někam a noční běhy odněkud domů] od závodů, či náročnějších akcí, kde musím být sám za sebe.

Zatímco na společenských/spolkových akcích je skvělé si užívat kamarádů, společné cesty, hospody, pitomin kolem, tak na (těžké) závody, na kterých mi opravdu záleží potřebuji být sám. Jjo, je to smutné, ale to tak. Jako správný štír musím vědět, že jsem sám. Čerpat sílu z vědomí, že jsem "tu" jen já a cesta přede mnou. Na nikoho jiného na trati nemyslet, od nikoho nic nečekat, spoléhat se jen sám na sebe... prostě ta pravá osamělost maratónského běžce. Spolucestování a sdílení s kamarády před závodem zbytečně rozptyluje moji pozornost a zvyšuje pravděpodobnost, že udělám nějakou větší chybu, nebo že vyměknu a že nedokončím..

Musím také důkladně uvážit a naplánovat závody, kam pojedu.. Abych jich nebylo moc a udržet si potřebnou koncentraci na ně. Snad mám už úplně jasno, co bych chtěl v příští sezóně..

  • max. 3 horská ultra za rok (4 kdyby vyšla loterie).
  • určitě zařadit běhatelné závody - zkusit si rychlejší 10, 1/2M a/nebo M (50km), případně rychlejší 100 km nebo 24h.
  • v přípravě se pevně držet našich společenských akcí, oběhů, běhů na přilehlé hrady, zámky, lomy a domů.:) [a pevně dodržovat zásadu, pokud s někým jedu na závod, je to jen tehdy, když to v mém chápání není závod, ale jedná se o společenskou akci od začátku do konce:)]


Všemu zdar!
Našemu úsilí a ultra.. zvlášť! 12:)

PS. Věřím, že cest je mnoho a většina (pokud ne všechny) vedou k cíli... Nicméně by mě zajímalo, jak to máte Vy... Máte taky nějaké společensko/osamělé dilema u běhu?

PPS. Pro "nácvik" a lepší běhání v terénu, už mám připravenou celou řadu nových tras, včetně neskutečných trailů, které jsem objevil a brzo je zaznamenám a ukážu:), Přípravu plánuji odpovědně -- O co hůř vidím, o to silnější musím mít nohy na seběh, takže moje úsilí ve fitku bude pokračovat:).. Paradoxně si říkám, že to DNF v Savojských alpách mi fakt pomohlo:). Mám motivaci, vím co chci.. Jestli se to podaří, je věc druhá.. ale jedno je jasné. Příprava bude zase velmi krásná!

9 komentářů:

  1. Je to tak, vnímám to podobně, nevím jak to mají ostatní ... na Rondu a l´Chappe Belle budeš potřebovat nejen několikadenní "soustředění se", vypnout, ale musíš se prostě uzavřít do sebe, do vlastní "bubliny". Jedna věc je na nic nezapomenout, nic organizačně nepokazit, ale taky jde o práci s hlavou ... prostě vytvořit si vlastní časoprostor, kdy hodina = 5 minut, 10 kilometrů je 1km. Člověk je už několik dní předem trochu v transu a nemůže být společenský, jak by si představoval. Jinak ale plány smělé, chybí Ti tam akorát 1500m pod 4:30, 400m překážek, hod oštěpem ... jo a vynechal jsi kotník? :-) tb

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Psal jsem si to ponekud neusporadane, ale pro me, hlucheho a seroslepeho starika:), je opravdu potreba na tezkych zavodech byt v tom "transu", nebo vnitrni bubline.. Od vseho se oprostit a plne se soustredit..
      Mam to tak zavedeny, ten kamaradsky duch a moje duse zeny:).. proste se vnitrne "staram" o lidi, co prijeli/bydli se mnou, myslim na ne, beru ohledy.. stokrat si muzu rikat opak..
      Zatimco, kdyz prijedu a jsem pred zavodem sam, tak s temi samymi lidmi muzu na trati zavodit a po zavode spokojene pit pivo, atd.. A ciste spolecenskych akci (byt jakkoliv narocnych) si muzu uzivat ve spolecenskem a plne kamaradskem modu na 120%..
      Priznani si praveho stavu veci je vzdy ulevou. Navic ta "zmena" neni velkou zmenou.. Akorat, ze mam stabilne vetsi cestovni naklady, ale na par akci, kterych se to tyka, to nehraje tak velkou roli..
      Vsemu zdar! Ultra a kamaradum.. zvlast! 12:)

      Vymazat
  2. To si už ale nezazávodíme. Buď to budeš brát jako trénink a společenskou akci, nebo tam budeš chtít jet sám. :)

    Jo a poslední dobou jsem trochu zanedbával posilování nohou a v sebězích to bylo na Baroku znát. Taky na tom musím zamakat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :).. Vidis a tak jsem se snazil.. abych to rekl co nejlepe, jak to vidim..:)
      Samozrejme my dva (a kdokoliv jiny) spolu muzeme zavodit do libosti.. a na zavodech se porad uvidime..:)
      Problem je s mym soustredenim a "hlavou" -- chces-li to tak nazvat -- a to na velkych a tezkych ultra. Moje uvahy a plany nejsou primarne vedeny umyslem byt rychlejsi nez "nekdo", ale dostat se do cile vcas a v poradku:). Proste tak.
      Stejne je mi jasne, ze to budu porusovat:), protoze mi moje obecne velmi druzna povaha -- jednoduse neda:). Ale ta nezavislost, abych se na tezkych zavodech mohl "zrusit" a nebyl nikomu na obtiz, pripadne se nemusel o nikoho starat.. To mi prijde pro muj klid na tezkem zavode potrebne a nutne. Hospody pred a po vubec nezavrhuju..:).
      Jinak receno, pokud nekoho nebudu doprovazet, tak zavodit spolu muzeme porad.. I kdyz je mi jasny, jak by to ted dopadlo..Rychlost tesne nad bodem chuze:). Ale pozor, ja to vim.. a budu na tom zase pracovat. Z rozumoveho hlediska je to naprosta pitomost, z hlediska regenerace je to jeste vetsi kravina:), ale pokud se nestane neco fatalniho... tak si muzeme zazavodit uz v Hlinsku. Aspon uvidis, jak bojuje starik:).. i kdyz vim, ze to zadna hitparada nebude, ale bojovat se musi..
      Vsemu zdar! 12:)

      Vymazat
  3. Vy mě snad přesvědčíte, že bych měl začít posilovat:) Tedy ne, že bych nevěděl, že by mi to pomohlo, ale ten odpor k posilovně... snad jedině něco na doma :)
    Společensko/samotářské dilema mám skoro opačně - v "civilu" víc samotář, na závody se pak rád připojím, aspoň pokud jde o cestování, na trati asi záleží na okolnostech. Třeba na K100 jsem jel sám, ale pak jsem byl velice rád, že jsme od cca 30 km utvořili s jedním kolegou tandem a táhli se navzájem skoro až do cíle (asi 5 km před koncem jsem se zdržel sundaváním přebytečných vrstev a doběhnout to pak sám bylo psychicky výrazně náročnější).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :).. no ze bych byl z fitka "na vetvi"..:).. to nejsem..
      Ale asi na rozdil od vetsiny.. ja fakt nemam zadnou sportovni minulost, takze telo zchatrale:).. a na moje dobrodruzstvi v horach alespon zakladne posilit potrebuje.:). Navic ja jsem absolutne neohebny..
      V civilu jak delam s lidmi, tak jsem casto rad, ze pri behu jsem sam se sebou (s Deri).. ale na zavody, spolecne behy, hospody.. se vzdy moc tesim... kamaradi mi chybi a zalezi mi na nich.
      Akorad.. ze skoro vzdy ta logistika kolem (narocnych) zavodu ovlivnuje moji hlavu... Treba se naucim -- proste to ignorovat.. a pak si muzu uzivat plnymi dousky spolecenskeho rozmeru zavodu a kamaradu.. A nebo prestanu resit v podobne situaci DNF:)
      Spis si myslim, ze b) je spravne.. ten zavod na kterem mi bude zalezet muze byt tak 1-2 do roka.
      MSF! a vsemu zdar, ultra zvlast!:). 12:)

      Vymazat
    2. Posiluj bez posilovny. :-) Stačí hrazda a můžeš cvičit celé tělo.

      http://www.lui-magazine.cz/zdravi-krasa/item/3779-fitness-nebavi-vas-fitko-ale-chcete-super-telo-zacnete-cvicit-s-vlastni-vahou-kalistenika-je-cviceni-pri-kterem-si-neznicite-klouby-vybudujete-silu-a-krome-tela-procvicite-i-dusi#.Ve6K3pe-1xU

      Vymazat
  4. Mám to možná trochu jinak s těmi doprovody. Vždycky jsem rád, když mám svou polovičku někde u sebe, když se vypravuji na něco složitějšího, na co jsem si zatím nepomýšlel. I když se mnou není na trati, vím, že mě její přítomnost v centru dění žene daleko více kupředu, že mě více nadupává a motivuje. Při běhu samotném však myslím na různé "kokotiny", nemohoucí je vymazat z hlavy a velmi rád se dívám kolem sebe a na občerstvovačkách mnohdy strávím více času než bych měl. Každopádně podpora zvenčí je vítaná...

    Držím pěsti v rychlé regeneraci a přeji nezbytné štěstí při losovačce (nejspíše v lednu na UTMB?)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) ani to moc nemame jiny.. Taky me pomoc a podpora od moji nejmilejsi tesi a pomaha.. i kdyz ona se mnou nikde nejede.. (chapu to, cekat nekde v horach az pribehnu nebo se dobelham neni zase zadne velke terno.. plus ona ma malo dovolene a neni flexibilni v jejim nastaveni).
      Ja se taky moc rad divam kolem sebe -- tradicne zdroj meho zabloudeni:)..
      Mozna se to zmeni, ale UTMB je u me (alespon docasne) zapsano jako NE. Asi je to spojene s osobou ci rodinnym podnikem pani Poletti.. a pak je kolem spousta jinych nemene krasnych ci narocnych behu.. tak proc podporovat lidi kteri si zaregistrovali ochrannou znamku na "ultra trail" .. Chapes to?? Tohle uz mi moje hlava nebere..
      Doufam, ze mi vyjde nejaka Vase akce, nejake prijemne probehnuti taky tady na horach.. MSF! Ultra zdar! 12:)

      Vymazat

Zase jsem musel zapnout kontrolu spamu.. Omluva:)...