Zrádný vojensky prostor:)

Jaro udeřilo plnou silou a pochopitelně víkend na chalupě byl ve znamení mých oblíbených (i méně oblíbených jarních práci) - poprvé jsem posekal celou zahradu, dosázel jsem brambory, přidal nějaký jarní česnek, ostříhal pár dalších keřů.. No takové radostně zahradničení:)

Ale jak v pátek lilo, tak jsme vyrazili na chalupu až v sobotu k polednímu takže výsledek je jasný, mohl jsem jít běhat až v neděli po ránu, kdy jsme vyrazili i s moji hodnou manželkou, kterou jsem různé obíhal, abychom si užili oba:). Trasa jasné do vojenského prostoru a tam pár příjemných km. Ženuška asi po 4km odkvačila sama domů a já si tam pobíhal a užíval krásného rána, když -- člověk je (tedy aspoň já po ránu) -- tvor pozemský a fakt jsem měl nutnou potřebu. Nikde nikdo (nikdy tam nikdo po ránu není!!!), tak kousek od cesty na takovém vyvýšeném místě jsem přičapl a jal se ulevit svým útrobám. Najednou kde se vzala tu se vzala výprava nějakého dívčího družstva na kolech, projíždí kolem za huroskeho smíchu mě zdraví:), no samozřejmě uchoval jsem dekorum a zamával, odpovídal, počkal, až přejede poslední, dokončil co bylo potřeba:) a zase pokračoval v běhu:). Samozřejmě, od té doby nikde nikdo!!!

Zrádný, zrádný je vojenský prostor. Jak říkají příručky, situace se může změnit každou minutu a já to musím než potvrdit:).

Čísla hezká, pohodových 12.5km, návrat a pokračování zahradnických práci. Úplná nirvána, až na ten zážitek v lese:), i když já ho vidím jako vyloženou legraci, která správným způsobem nastartuje celý den. Ale zase jsem nějak minul ty zážitky s policisty:), musím příště.