čtvrtek 26. února 2009

Planování je věc zrádná

Běhání na rodinné dovolené, kde jsou programem prokládány různé náročné turistické atrakce, to už chce plánování srovnatelné se socialistickou pětiletkou! Včera jsem měl jít běhat pop návratu z túry kolem levady, cituji průvodce:"dříve patřila mezi náročné, díky řadě náročných a exponovaných míst, které jsou od roku 2001 zajištěny zábradlím a lány, případně sítěmi". No od roku 2001 je již nezodpovědní turisté patrně při svých pádech do rokle ztrhly, takže zábradlí naprosto žádné, jen u velkého vodopádu, propagačně natažené umelohnotna zábrana:). Ted se tomu sice smeju... Já, kterej mám závrať ve dvou metrech!!! Některé úseky jsem potupné absolvoval po čtyřech, ale hlavní je, že přežil:).

Tady přikládám fotku naprosto pohodových úseku, ten sraz je relativně mírný, ale ty ostatní, kde jsem neměl sílu fotit, prudký sráz začínal na 30cm hrané vedle levády..


Na Madeiře se podle mě dělí turisté na dvě skupiny, ti nezodpovědní (dle průvodce) padají že skal, strži a pod. ti zodpovědní většinou nechodí po horách, sedí v barech, občas se projdou po molu u moře a užívají dovolenou v právem anglickém stylu.

Tedy večer jsem se vrátil a z běhání sešlo, nohy se mi klepaly ještě večer, jsem slabší kus, jak by řekla moje manželka. Rozhodl jsem se pro ranní běhání.. Jenže, jenže.. Ráno lilo (poprvé, co tu jsme), ale jako z konve. Takže jsem odložil běh na večer a my se rozhodli pro -- dle průvodce -- "příjemnou procházku podél zavlažovacího kanálu Carnical" nenáročnou. Ovšem v dešti, bouřce a lijáku, který se chvílemi měnil v pravý tropický déšť, kdy nahoře někdo pravidelně obrací konve z vodou byla i tahle příjemná procházka testem turistické zdatnosti. Ve finále boje s živly jsem děti naučil budovatelské písně (největší úspěch slavila píseň demokratické mládeže) a za zpěvu Katuši jsme nakonec dorazili do cíle, všechno mokrý, knížka v nepromokavém batohu byla nasáklá vodou a ještě teď leje:) a blesky lítají po obloze. Končím se slibem, že zítra ráno jdu běhat i v dešti [snad to nebude nutné:)]

úterý 24. února 2009

(Zaplaťpanbů) karneval uz končí!!

Dnes ráno jsem vyrazil do přístavu relativně časně, řekl jsem si, že by bylo vhodné si zaběhat svoji dávku hned po ránu (kdoví, co bude večer) a hlavně, říkal jsem si, že večerní slalom mezi rozdováděnými karnevalisty nemusím mít každý den, že:)..

Překvapila mě nádherná klidná až ospalá nálada slunce vylézalo z mraků a osvětlovalo moji "běžeckou dráhu" :), viz foto.


Pozvolna se začali trousit další sportuchtiví turisté, zoufalí američané, kteří se svými 15okg kolem chodili asi 25 minut ["oh yes darling, I walked almost half of the mile, maybe less but I definitely need a break!!":)] a samozřejmě skupina nějakých běžců, kteří se kolem proháněli rychleji než já a to mě silné motivovalo, takže jsem běhal, jakoby to bylo naposled:). Nejkrásnější byl dialog ruský hovořícího párů, kdy žena se snažila vybídnout manžela, že by taky mohl sportovat a když od se bránil, že běhají jen mladí blázni, ukazovala na mě (zrovna jsem běžel kolem molo a zpět), chlápek to komentovat, tohle je taky blázen, jenže starší:). Dál už jsem neslyšel a krásným ránem jsem běžel dál...

Přesně jako Popelka, než se sál zahustil jsem zmizel směrem k hotelu a s rodinou vyrazil na procházku do botanických zahrad.. jjo, člověk si musí dělat radost, není zbytí:).

neděle 22. února 2009

Obrigado! Na Madě(i)ru!

Už těch závorek musím nechat (anebo je aspoň omezit), je to jako virus:)... V sobotu lehce po půlnoci jsme dorazili do Funchalu a samozřejmě nám ztratili kufry, tedy ztratili kufry s vecma děti a manželky. Moje sportovní taška s maratonkama, tričky apod. dorazila v pořádku. Však mě taky všichni milovali.:) Takže jsem v sobotu dopoledne místo sportování, obíhal hotel, volal na letiště a urgoval kufry. Když už to vypadalo, že budou všichni nuceni nosit moje věci a trika, objevily se kufry a já mohl jít běhat. Jenže, jenže, tady je teď karneval a byl už večer, všude tma, jediné osvětlené místa v přístavu a tak jsem běhal na promenádě kolem moře, kousek lidí poslouchali nějaký band a já běhal kolem cca 50 minut jako poděs:). Takže jsem aspoň splnil nějakou kilometráž, pak už se nedalo běhat, protože jsem je svým sportovním výkonem strh k chůzi podél moře a cesta byla nakonec pro běhání ucpaná.

Dneska po ránu jsme vyrazili na průzkum jedné z levad, to jsou takové důmyslně zavlažovací strouhy, které vedou z vrcholku kopců (většinou po vrstevnících) a slouží k zavlažování políček a plantáží a jsou dlouhé 10 i víc km. Plánoval jsem původně, že bych podél nich mohl běhat, ale ukázalo se, že jsou sice pěkně, řada z nich evokuje Indiána Jonese, alen já se svoji závrati, když mám jít (natož běžet?) po 30cm úzkém rantlíku nad šíleným srazem, tak mi to nedělá dobře..:).

viz foto:)...


Ale na turistiku super. Děti večer znavené a já nakonec nešel běhat (aspoň jsem zprovoznil wifi..), zase už byl zase pozdní večer a karnevalisti vyrazili opět do ulic. Ted už to snad nebude mít takovou intenzitu:). Zítra máme naplánovanou dlouhou skalní túru, tak si po návratu dám něco na závěr, aspoň 8-10km bych mohl, záleží na osvětlení a průvodech:).

Váha netuším, mořské potvory a ryby ve mě vždy evokují určitou (i když umírněnou) žravost plus víno taky nepatří k dietním nápojům, ale uvidíme:).

pátek 20. února 2009

(o)(T/C)ESTOVÁNÍ

Tak jsem dneska neběhal:(, byl jsem na zátěžovém testu na FTVS. úvodně jsem si říkal, že si to bude pro mě taková MAŽERA, ale když jsem to absolvoval, tak jsem si musel přiznat, že to možná radost je, ale až v přeneseném režimu:), tedy až budu mít lepší kondici.:). Samozřejmě přede mnou sami vrcholoví namakanci -- naštěstí jezdii na kolech, ovšem já, samozřejmě na běhátku. Jak bylo ve finále dobře, že jsem na pásáčku naběhal už skoro 170km, co? Nemotal jsem se:), zvládal jsem běžet, jak bylo potřeba.. Ono běžet že všech sil na jednom místě s tlustou hadicí v puse a zacpaným nosem, žádná velká slast není:).

No přežil jsem ve zdraví, zátěžový běh do kopce s tepovou frekvenci 180, jak říká moje manželka, pracoval jsem k infarktu:), tedy doufám, že ne doslovně, ale mám to za sebou, pošlou mi výsledky a já mužů začít "vědecky" trénovat a snad budu cítit, jak se to projevuje..[teda spíš bych bych měl říct jestli:)]

Zítra se chystám na jarní prázdniny, už jsem měl lyžování plný zuby a děti vždy 3 den otrávený, tak jsem letos rozhodl, že pojedeme za jarním počasím na Madeiru. Tak se to aspoň hodí, budu moci začít běhat v přírodě a v příjemném počasí [Funchal v těchto dnech +17C]. Kamarádi si ovšem neodpustí poznámku - "Hlavně si zkontroluj letenky!":). Totiž loni jsem zajistil na prodlouženy víkend v květnu letenky do Řecka se slovy, "do Řecka v létě jezdí jenom pitomci:), normální člověk tam jede, když je tam snesitelné...". Abych pak popletl odjezd (datum) a my zůstali doma, tedy naštěstí na chalupě - rodina mě nepřestala milovat a my (jako pitomci) jeli do Řecka v červenci:)... Z toho plyne poučení, jdu ještě jednou raději zkontrolovat odlet datum a čas, rezervaci hotelu a pak už si to půjdu v klidu užívat!Když si to tak vezmu, tak to vlastně bylo dneska docela zábavné, taková zajímavá kulturní zkušenost:)!

Testování a cestování zdar!

úterý 17. února 2009

Zákon zachování všeho

Moji blízcí mě od běhání zrazovali se slovy, že existuje zákon o zachování rodinné hmotnosti -- teda, co já zhubnu, jiní členové naberou:). Ještě teď vzpomínám na zákon zachování energie, nebo na zákon zachování "pravděpodobností", jak jeden můj kamarád nazýval zákon velkých čísel, u kterého dodával zdar/nezdar - nazdar! A poté přestoupil studovat prý něco smysluplnějšího:). Same zákony, vše se prý zachovává, no nevím..

Jako statistik jsem spíš uznával ty Murfyho zákony, včetně zákona malých čísel v různých modifikacích (chleba padá na namazanou stranu, tramvaje na které čekám jezdí v opačném směru).. všechny tyhle zákony mají samozřejmě i matematické vysvětlení, ale co.. Ten poťouchlík v nás to může vysvětlit vždy zákonem schválnosti:). Ale nemusí to končit vždy špatně...

Jako dneska. Po ránu vyrazím běhat (zatím ještě furt na pasu-omluva Hanče), ale co se nestalo. brzo ráno, oba moje "pasáky" obsažené, stal jsem ve frontě.:( Jedna hodná dívka mě pustila se slovy, tak si zatím na 5-10 minut proskočte, my se pak vrátíme... Uběhl jsem si zahřívací km, slezl a jako správný praskač [přiznání je prý polehčující okolnost, ale větší třešní sazba] jsem hned přiznal, že bych potřeboval pasáček tak na hodinku půjčit:). Dívenka mě potěšila a řekla, že jestli na tom vydržím hodinu běžet jen v trochu slušném tempu, tak můžu..

To mě to navnadilo a místo intervalu jsem běžel klasický 10km, výborný čas (tedy na mě, pochopitelně), navíc já měl radost, že jsem nemusel čekat ve frontě. Líná huba, holé neštěstí:)

Do budoucna ovšem třeba jednat podle zákona zachování zdravého rozumu! Proto ve čtvrtek jdu na zátěžový test na FTVS, ať vím jak trénovat a zbytečně si tělo nezničím, nýbrž zachovám! Howgh!

Dnešní čísla: 10 km 56.30 (!), poslední dva km (5.20 na km) no jsem rád, váha po 91.5 (evidentně nehubnu, ale to není teď důležité)

neděle 15. února 2009

Zlomový týden?

Zlomový týden je podle mě ten, kdy se něco podaří překonat bez toho aby si člověk něco zlomil nebo nedej bože, aby ho to zlomilo.:). Včera jsem následoval rady velkovezira a podařilo se mi překonat "mezní rychlost":), dneska jsem chtěl ten algoritmus potvrdit.

Takže jsem začal běhat 1km pozvolné a pro jistotu hned přeskočil na 9.7:). Po prvním km jsem nastavím 10.3 a v naprosté pohodě uběhl zbývajících 9km, takže pozor pozor, dnes konečně 10km pod 60min (58.20).. Svět je krásný, algoritmy fungují:), známí fyzikové by mi můj přístup osvětlili zabroušením do kvantové teorie, ale mě stačí, že to (zatím) funguje:).

Nebudu se více rozplývat, šetřím dech a síly na další pokusy o rekordy [ale pozvolna, nic se nemá přehánět:)], tak jen shrnutí dnešních čísel: 10km 58.20, 1h 10.3, váha po 91.2 [tady se nějak pohoršil, ale deka nemá cenu řešit:), stejně tak váhu, to se spraví samo, pokud mi běhání půjde]

sobota 14. února 2009

Kritické rychlosti:)

Ve čtvrtek jsem byl služebně mimo Prahu a nemohl jsem běhat, v pátek jsem přišel až pozdě, takže už jsem nešel:(, navíc pátek 13., že:). Místo běhání jsem běhal výpočty na počítači [=lemra líná:)], naštěstí dnešní sobota to jistila.

V mezičase jsem přemýšlel, jak se dostat na úroveň základní rychlosti, se kterou bych potřeboval 1/2 maratón uběhnout. [snažil jsem se dohnat ztracenou hodinu běhání, protože se říká, že teoretická a taktická příprava je ekvivalentní praktické výuce:) ]. Ďuri správné říká, že teď není zase potřeba zvyšovat kvantum, ale zvyšovat rychlost. Další guru - Velký vezír mi namaloval ďábelská schémata, přidal deprimující historky o svých treningovych metodách a dávkách z mladí, zkrátka mě správné nabudil:).

Jak ale najít rozumnou rovnováhu mezi nepřiměřenými dávkami a nedostatečným (nevhodným) tréninkem? No zkusil jsem to úvahou. Pokud je pro mě rychlost 9.5 km/h strašákem, určitým blokem, který se mi nedaří překonat, tak ji zkrátka vypustím a začnu jednoduše na vyšší úrovni.. A hned jsem to dnes aplikoval. Začal jsem 1km na 9.4 (zatím mezní rychlost) a pak jsem hned přešel na 9.7km/h (km za 6.18) a v tomhle tempu jsem uběhl 8km, naprostá pohoda, že jsem hned na závěrečné 2km přešel na 10.3 (km za 5.45) a šlo to jako po másle:), cítil jsem se skvěle. Hlavně, že to vím a že jsem překonal omezení zvané 9.5:).

Včera jsem si pro jistotu udělal radost (dopředu), koupil jsem si na internetu boty [Mizuno Wave Inspire 4, jako dělané na moji váhu, způsob došlapu, tvrdší povrch], příští týden vyzvednu, možná si koupím i nějaký běžecký top (takové to pevnější triko, které lépe řeší pot), aby se mi v chladnu lépe běhalo.. Ale to postupně, protože jak my odborníci víme, dělání radosti je téměř věda, skoro práce na 1/2 úvazek:)...

Dnešní čísla velmi slibná (60 min 9.7km, celkem 11km cca <68min (10km 61.30), váha po 90.2 [váha ráno 92.4]. Takže zítra!

úterý 10. února 2009

Statistiky v nás

Jako statistik tělem i duši strašně rád čtu různé statistiky, jsou potěšitelné, zavádějící, úsměvné:)... Zrovna dneska rámo mě pobavila jedno "zkoumání" v příloze Ona Dnes [v naší rodině známé jako "She Today":)], kde se praví, že muži, kteří zahradníčí v průměru alespoň 1/2 hodiny denně, mají o 30% větší potenci. Tak to tedy chudák moje manželka:), protože já jsem šílený zahradník a v průměru těchto hodnot hravě dosahuji:).

Jinak moje oblíbené statistiky leží v úrovni dotazníkových šetření, kdy se například zjišťuje, že lidé, kteří pravidelně pijí 1 -2 sklenky vína denně jsou zdravější a žijí déle.. No to vychýlení sledovaného souboru dělá divy. Totiž, ti, co nepijí k tomu mají většinou zdravotní důvody:).

Ale proč nepoužít něco z běhání. Jeden můj student chtěl prokázat, že běhání je velmi zdravé a působí pozitivně na srdce, tlak a váhu. Proto začal sbírat data a při sběhu dát běžců ze stromovky mu vyšlo, že lidé, kteří běhají mají problémy se srdcem, nadváhu, vysoký krevní tlak:)... Byl zdrcen. Samozřejmě obrácená kauzalita. Všichni vědí, že běhání má pozitivní vliv a proto tlustí začínají běhat, lidé se zdravotními problémy se snaží změnit svůj životní styl:).

No dnes to bylo fakt náročné. Do noci, tedy spíš do rána jsem se snažil něco počítat, spát jsem šel až někdy kolem 2h [vím Jiří, kde je ta regenerace?], vstával v 6.20, šel jsem běhat v 7.20.. No nakonec jsem se vypnul a střídal 400m rychle (12-13km/h) a 200 rychlá chůze 7-8km/h a udělal jsem takhle 8.5 km, pak jsem toho nechal, mel jsem dost:), nic se nemá přehánět, pohoda především. Jinak váha po 91km. Statistice zdar:)!

neděle 8. února 2009

Čisté radosti našeho života

Myslím, že největší chybou je přestat si dělat radost. Mezi námi,  pravidelně dělání radosti je něco tak zásadního, že bych prosazoval, aby  se objevilo v osnovách základních škol. Samozřejmě nejsem vůbec  průkopníkem této myšlenky, která sahá až za Foglarovy modré okénka  ["radost sobě"]:).
Aych naznačil jak je to s axiomatickým chápáním radosti že života, uvedu alespoň základní koncept. Systém neustálých drobných radosti, které se snažím pravidelně uplatňovat, v základním členění dělím na MAŽERA (malé ženské radosti) a VELMURA (velké mužské radosti) :). Někde jsem četl, že je to správný ženský přístup k životu, dělat si radost.. Ale nevím, proč jen ženský? Normální člověk si přeci musí dělat pravidelně radost že života, ne?
Žesi MAŽERU dělám častěji, má několik příčin.(jednak je to asi tím, že ženy jsou moudřejší). Ale i empirické a teoretické výsledky potvrzují, že v objemu radosti jsou oba přístupy většinou identické, i když řada emprickych studií ukazuje, že MAŽERA dosahuje větší efekt na utracenou korunu.:). [Ti chlapi - proklati sexisté - jsou zbytečně rozhazovační:)]
Efekt MAŽERY (VELMURY)je jednak okamžitý, střednědobý i dlouhodobý. Typicka mažerka u mě je, že si koupím keřík, sazenici, semínka -- oooo to je radost!! a  nekolinásobná. Když si to vybírám, když to sázím, když to presazuju a  když to pozoruju, jak to roste...Zato velmura znamená finančně větší  výdaj, často s pochybnými výsledky [obsažena variabilita přesahuje  střední hodnotu získané VELMURY a tak velkovy efekt může být i záporný].
Raději budu přímo citovat naprosto pregnantní zdůvodnění Hanky S: "Z mikroekonomického pohledu je rozdíl zásadní - MAŽERA je investice, zatímco VELMURA pouhý kapitálový výdaj. A vtip je v tom, že počáteční investiční výdaj na MAŽERu je přitom menší než kapitálový výdaj na VELMURu, ačkoli se muži obvykle tváří, že je tomu naopak." Hanka ještě doporučuje rozpracovat celý koncept to do záležitostí hmotného a nehmotného charakteru, tady je pochopitelně místo pro další výzkum. Základní teze Hanky přitom je, "že MAŽERA může mít nehmotný charakter oproti VELMURA, která má hmotný? (Nebo už došlo na Cestu kolem světa?)"
Abych nezapomnel dodat, dnes jsem se vypnul k výkonu, v pravdě heroickemu:), po včerejším večerním běhu tělo nemělo moc času na regeneraci (ale zítra to doženu), takže dnešní čísla vypadají dobře... 12km (!), 76minut, váha po běhu 90.7 

sobota 7. února 2009

Už aby bylo jaro!!!!

Tak přesně tohle jsem si řekl, když jsem se dnes ráno v 7h dobýval do fitka (otevírají v so-ne až v 8h). Kvůli jedné celodenní přihlouplé schůzi jsem brzo ráno vstal a chystal se, že si zaběhám před tím schůzovním maratónem (maratón versus maratón), aby se mi to lip snášelo. Ale bylo zavřeno, takže jsem celý den až do 6 hodin do večera myslel na to, jak by se mi to lip snášelo, kdybych si ráno zaběhal.. Ale ještě byly mlhy, zima a kluzko a buď bych mohl nastydnout nebo se zranit. Nejsem pošuk, běhání na pásu je velmi nedokonalá náhražka normálního běhu, ale v mém případě nešlo jinak. Rozhodl jsem se běhat a každé zdržení nebo odklad by mohl ohrozit zdar mého návratu k běhu. Takže pás...

Ale já jako šílený zahradník se nemůžu dočkat jara, až vše pokvete a já ještě k tomu všemu budu běhat v přírodě:).

Dnešní čísla. Klasika (rychlost 9.5, 10km za 63.5min, váha po 92.2kg)

Něco z loňského předjaří z moji zahrady..


čtvrtek 5. února 2009

Kill Bill !

Včera jsem do noci či do pozdního rána zachraňoval svůj počítač a iPhone [KILL BILL!] jak já ty Visty a Windows nesnáším!:), takže se mi o pár hodin vůbec nechtělo vstávat, natož jít běhat. Vzpomněl jsem si, jak je asi můj pas smutný, že na něm nedupu a hned jsem vyrazil.. No do 40minuty to bylo takové čekání, ale zase se ten vítězný pocit dostavil a já mohl s klidným srdcem říci, užil jsem si to!:)

Dnešní čísla standardní 10km, 64min, váha po 92.4, ale přikládám foto svého "pásového přítele":)

úterý 3. února 2009

Jako kapky vody...

... udělají důlek do sebetvrdší skály, tak i já věřím, že pozvolná a soustavná péče nese stejné výsledky:). Teda je to těžký, když se mi dneska pěkně "pásovalo" -- tedy běželo na pásu:) -- a měl jsem sto chutí si přidat a zrychlit. Vydržel jsem a řekl si ne:)! Zrychlíš zase maličko a ve čtvrtek, to by se ti tak líbilo, starej blázne. Ted se tady honit, běhat jako splašenej, jenom to přepískneš a pak nebudeš moci běhat. Tak jsem si to "zakázal".:)

IMHO dodržet svůj plán a nezrychlovat nebo nezvyšovat zátěž je stejně náročné a potřebné jako bojovat s občasnou počáteční nechutí... Jjo, začátečník má možná těžký život, ale je kráaaaasný..:) vždy je to šílená pohoda, kdy člověk bojuje trochu sám se sebou, ale vlastně vždycky vyhrává. Ten pocit je super!

Dnešní čísla: 10km (64min, 9.2km/h), váha ráno 93.4, po běhu 91.7

neděle 1. února 2009

Běhání, běhání, snad i chřipku zahání:)..

V minulém týdnu mě školila chřipka přímo K.O., sotva jsem lezl, děti 40 horečky a mě se v žádném ze dnů 'neudělalo dobře" :). Že zásady jsem se neměřil, co kdybych měl taky vysokou teplotu, že:)..

Takže jsem sportoval naposledy minulý čtvrtek, ale už jsem cítil, že se mi pomalu uzdravuje tělo, duch snad zdráv ještě je:) [nebo už se nikdy neuzdraví:), záleží na úhlu pohledu], tak jsem dnes cvičně vyběhl..

Přečkal jsem ve zdraví, běžel jsem jen tak pro radost 9km/h, 10km/67minut.. Ale bylo to příjemné, krásné jsem se protáhl a ani jsem u toho nekašlal:)! Vítězství.. Po běhu neuvěřitelná čísla 91.4(!). I když to není primární, přesto to potěší.. To by snad ta 90 mohla i v únoru padnout, ale uvidíme, není to hlavní.

Ted když koukám z trochu odstupem a hodnotím první měsíc pravidelného běhání, tak mám z toho neuvěřitelný pocit. [Guru aktivního pohybu, kterého uznávám M.Škorpil by sice po pravdě řekl, že čísla nejsou důležitá, důležitý je pocit, ale já jsem statistik, tak drobet těch čísel]: Začínal jsem už se "sníženou vahou":( 98.5kg, na začátku byly i 2km problém, teď na konci měsíce navzdory tydenimu chřipkovému výpadku jsem naběhal přes 90km, standardně běhám 10km, 3-4x týdne, váha zamířila hezky dolů..

Plány na únor? Hlavně se vrátit k pravidelnému rytmu běhat ob den 10 či víc km a je to.. Než se udělá trochu teplo a jarně venku, chtěl bych mít dalších 100+km naběhaných a pak už to bude zase naprostá pohodička..Běhání venku zdar!!